Jdi na obsah Jdi na menu
 


květen - cvičení Rainbow 2017

6. 6. 2017

Předposlední květnový týden patřil u 15. ženijního pluku v Bechyni cvičení Rainbow 2017. Jeho náplní bylo seznámení studentů oboru Krizové řízení z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se základními prostředky, které může AČR nasadit ve prospěch Integrovaného záchranného systému. Garantem zaměstnání byly záchranné roty 15. ženijního pluku, které byly pro tento účel posíleny záchrannou rotou AZ 151. ženijního praporu. Příslušníci AZ tedy tento týden nebyli v roli cvičících, nýbrž na straně organizátorů. Malou výjimku z našich řad představovali nejnověji zařazení kolegové, kteří byli zařazeni do cvičících skupin po boku studentů, aby tak dostali příležitost „ohmatat“ si některé z činností, které mohou být náplní i našeho vlastního výcviku.

V pondělí byly na programu formální body, jako lékařské prohlídky, doškolení ještě neproškolených kolegů (BOZP, OUI apod.), vyzvednutí některé specifické výstroje atd. K večeru jsme se ve skupinách rozešli po areálu útvaru v rámci již tradičního teambuildingového pochodu. Jeho primárním cílem je určité stmelení mezi studenty a vojáky, proto byly téměř všechny skupiny tvořeny vždy několika studenty a VZP. Příslušníci AZ byli zčásti využiti v rámci organizace stanovišť apod., ale zbytek jednotky vytvořil dvě skupiny, neboť bylo žádoucí, aby i nově zařazení kolegové poznali nejrůznější zákoutí areálu. Po předchozích třech ročnících došlo k určitým změnám v organizaci pochodu, takže ani my jsme si nemohli být jistí, co nás přesně čeká. Nicméně po necelých třech hodinách si jedno z našich družstev navzdory „neznámým“ disciplínám v ostrém tempu zajistilo první místo.

Zaměstnání bylo v úterý a středu shodné – na vytyčených 4 pracovištích se postupně vystřídaly 4 skupiny cvičících. Pracoviště byla koncipována jako „seznamovací“, a to:

  • lezecké pracoviště na trenažéru Jakub, které zajišťovali příslušníci záchranné roty 153.žpr Olomouc (základní techniky jištění se na laně, zdolávání příkrého svahu pomocí lana, slaňování)
  • dekontaminační pracoviště (nácvik chem. průzkumu a provádění dekontaminace techniky, to vše v ochranném obleku OPCH)
  • hasičská skupina (seznámení s běžným vybavením HZS, nácvik vyproštění osoby z havarovaného vozidla a poskytování první pomoci)
  • záchranná skupina (průzkum neznámého prostoru a vyprošťování osob z těžko přístupných prostor).

V rámci uvedených pracovišť, působili příslušníci AZ, zařazení ve skupinách podle svých odborností. Podle odbornosti byl zařazen i náš strojník PTS-10, který spolu s profesionálními příslušníky strojní čety tak trochu mimo hlavní program kroutil předepsané motohodiny za „rajčáky“ svého oblíbeného stroje a po oba dny se pilně činil při plnění požadavků výročního přezkoušení z ovládání PTS-10.

Po těchto nácvicích byly ve čtvrtek rozehrány 3 scénáře. Dopoledne proběhl zásah u hromadné nehody, simulované srážkou autobusu a tří osobních aut. Druhý scénář, představoval výbuch v podzemním prostoru spojený s vyhledáním osob a jejich vyproštěním na povrch pomocí lanové techniky.

Kolegové z dekontaminační čety mezitím vystavěli na letištní ploše linku na očistu vozidel i stany na dekontaminaci osob. V průběhu odpoledne tak došlo na cvičnou dekontaminaci vozidel i osob. Po vyhodnocení a úklidu materiálu tak byla hlavní část našeho zaměstnání prakticky ukončena. Ze strany studentů byl program cvičení hodnocen velmi pozitivně. Jsme rádi, že jsme k tomu mohli také přispět.

Další informace ke cvičení a fotografie lze rovněž nalézt na stránkách 15. ženijního pluku, viz odkaz

V pátek ráno došlo na setkání a krátkou diskusi s velitelem 15. ženijního pluku, plk. gšt. Jiřím Lustykem a náčelníkem štábu pluku, pplk. gšt. Františkem Richterem. Nově přijatí členové od nich při této příležitosti převzali rukávové nášivky a byli tak symbolicky začleněni do našich řad.

Jednoznačně se ukázalo, že rozřazení cvičících na skupiny podle odborností byl správný krok, který zefektivňuje naši přípravu, dává jí výrazně větší smysl a také umožňuje bližší zapracování se s profesionálními kolegy z daných čet. Právě nutnost rozdělit výcvik po četách, resp. v některých konkrétních případech dokonce po družstvech je tím, co nám donedávna komplikovalo život, neboť v nedávných (nízkých) počtech nebylo úplně snadné takové rozdělení provést. Naštěstí se ale naše naplněnost vytrvale zlepšuje a snad se nám z tohoto pohledu již podařilo překonat pomyslný Rubikon. Prognóza na II. pololetí je z tohoto pohledu rovněž příznivá a my již definitivně překonáváme počty stanovené kdysi pro záchrannou četu AZ v Rakovníku. To je pro nezasvěceného pozorovatele sice jen symbolická meta, ale když si pamětníci doby kolem roku 2012 vzpomenou na účast na cvičení v počtu 3-4 příslušníci AZ, na dobu, kdy představa výcviku skupiny 15 nebo 20 záložáků byla zcela z říše sci-fi, tak dnešní realita je v porovnání s tím rozhodně příjemná. Naše rostoucí počty také umožňují lepší naplánování výcviku i pro profesionální kolegy, kteří se nám věnují, a také do jisté míry „obhajují“ čas a úsilí, které je potřeba pro náš výcvik vynaložit.

Pravda ale také je, že rozšiřující se náplň a rozsah výcviku naráží na limity dané stávajícím systémem realizace odborných kurzů pro AZ v AČR. Jejich nabídka je z pohledu našich potřeb naprosto nedostatečná (a toto platí i pro celou řadu dalších jednotek AZ). Pokud my dokážeme přinést do záloh dostatek zájemců s nejrůznějšími kvalifikacemi a profesními zkušenostmi v dané odbornosti, zájemců s pozitivním přístupem a chutí odvést kus práce, tak se snad postupně dokáže pochlapit i „Systém“. Je to potřeba, protože některé věci zkrátka nelze řešit na bázi nadšení.

Další výhled na tento rok předpokládá ještě dvě cvičení na podzim.

Dušan Havlíček, npor. v zál.

zástupce velitele záchranné roty AZ 151.žpr

 

fotogalerie ze cvičení zde

 

Náhledy fotografií ze složky Cvičení Rainbow IV - květen 2017