Jdi na obsah Jdi na menu
 


březen - lezecký výcvik 2. záchranného družstva

22. 11. 2016

Tak, jako reperitio mater studiorum est, je soustavné procvičování nabytých dovedností nezbytné k jejich uložení do svalové paměti. A skutečnost, že sezení na gauči a cílevědomé tloustnutí ještě z nikoho záchranáře neudělalo, vede borce z 2. záchranného družstva, aby se nad rámec svých povinností, ve svém volném čase a na úkor svých rodin scházeli, a procvičovali své dovednosti.


Proto se tedy v neděli 23. 3. 2016 sešli tito borci v časných ranních hodinách před ve Vraném nad Vltavou. Jednalo se o nrtm. L., des. C., voj. K., voj. D. a .voj. B.

Každý z výcviků PODH se skládá z procvičení stávajících dovedností a rozvoji dovedností nových. Nejinak tomu bylo i nyní. Po seznámení s bezpečnostními pravidly výcviku byli partyzáni seznámeni s principem kombinace horizontálního a vertikálního závěsu nosítek Sked®. Horizontální závěs je fyziologicky únosnější pro pacienta v nosítkách. Některé lokality (jako například studny, průrvy skalních stěn atp.) jeho použití však neumožňují, stejně tak není možné takto zavěšená nosítka protáhnout vstupními/výstupními otvory některých podzemních objektů či průmyslových zásobníků. Oproti tomu vertikální závěs usnadní transport nosítek, není však tolik šetrný k pacientovi, který si zejména při poranění dolních končetin přijde na své. Proto lezečtí záchranáři nejenže musí ovládat oba tyto závěsy, ale i dokázat je operativně kombinovat.

Za účelem úspory času bylo k výcviku použito motorové vozidlo, jehož pomocí byl každý ze záchranářů vytažen i s nosítky kousek nad zem, aby několikrát procvičil změnu závěsů.

Další zadání znělo, že voj. D leží zraněný na technické lávce, a je zapotřebí jej bezpečně dopravit dolů. A aby to nebylo tak jednoduché, musí transport proběhnout po žebříku s ochranným košem. Tým Bravo ve složení des. C. a Pepa (člen místní guerillové organizace) chystali vše nezbytné pro transport dolů a mezitím tým Alfa ve složení nrtm. L. a voj. K. připravoval figuranta k transportu. Samotný transport dolů pak již byla hotová harmonie pohybů.

Po vydatném obědě bylo nezbytné vytrávit. I tak, aby nevynesli spaní, věnovali se naši borci seznámení s budováním umělých kotevních bodů. V rámci nácviku si tak rovnou připravili podmínky pro příští výcviky. Samotný nácvik probíhal tak vehementně, že při tom odpálili čerstvě vyreklamovanou vrtačku. 


Nezbylo, než pokračovat ve výcviku s nosítky. A opět na technické lávce (odtud asi pochází rčení "chyba lávky..."). Opět bylo potřeba spustit pacienta s poraněním dolní končetiny dolů, tentokrát bez využití žebříku a navíc přesně vytyčením prostorem, tak aby bylo nutné použití kombinaci obou závěsů. Je chvályhodné, že gastrointestinální demence, která vždy po vydatném obědě postihuje neodolné jedince, neměla šanci zdolat naše borce a ti svůj úkol splnili na výbornou.

 

Během plnění posledního úkolu dorazil "na kontrolu" velitel záchranné čety AZ por. H., který se tak na vlastní oči přesvědčil o odbornosti výcviku a usilovné práci lezecké záchranné skupiny naší čety.